GEOMETRICKÉ TOLERANCE

Na správné funkci součásti se kromě přesnosti rozměrů a struktury povrchu významně podílí také geometricky přesný tvar funkčních ploch.

DRUHY GEOMETRICKÝCH TOLERANCÍ

Geometrické tolerance definují přípustné odchylky skutečných tvarů a poloh od tvarů a poloh teoreticky přesných. Předepisují se pouze tehdy, jsou-li podstatné z hlediska požadavků na funkci součásti.

83Obrázek 79: Rozdělení geometrických tolerancí

Read moreGEOMETRICKÉ TOLERANCE

PŘEPISOVÁNÍ PŘESNOSTÍ ROZMĚRŮ

TOLEROVÁNÍ ROZMĚRU

Výkresem předepsané rozměry jsou ve skutečnosti pouze teoretické. Při výrobě součásti vznikají nepřesnosti způsobené zvolenou technologií výroby, vlastním procesem výroby a lidským faktorem. Skutečný rozměr součásti se od ideálního odlišuje v určitých mezích. Předepisování mezí a tím i přesnosti, s jakou mají být součásti vyrobeny, se provádí tolerováním.

TOLEROVÁNÍ DÉLKOVÝCH A ÚHLOVÝCH ROZMĚRŮ

Tolerování je předepsání rozměru v určitých mezích. Tolerování klade zvýšené nároky na výrobu, a proto je účelné tolerovat pouze rozměry funkční. Znalost tolerování je základem pro tvorbu výkresové dokumentace, která popisuje nejen geometrii součásti, ale je současně podkladem pro volbu vhodné technologie výroby.

Read morePŘEPISOVÁNÍ PŘESNOSTÍ ROZMĚRŮ

KÓTOVÁNÍ

Pro čtení výkresů, tj. určení rozměrů nebo polohy předmětu, jsou rozhodující kóty. Z tohoto důvodu je kótování jedna z nejzodpovědnějších prací na technických výkresech.

ZÁKLADNÍ POJMY A PRAVIDLA KÓTOVÁNÍ

Mezi základní pojmy a pravidla kótování patří:

  • Kóta je číslo určující požadovanou nebo skutečnou velikost rozměrů nebo polohu předmětu a jeho částí, bez zřetele na měřítko, ve kterém je předmět kreslen.
  • Délkové rozměry se kótují na celém výkrese ve stejných měřících jednotkách (milimetrech). Měřící jednotky jiných veličin se musí uvádět.
  • Rovinné úhly se kótují v úhlových stupnicích, minutách a vteřinách, v tomto případě se značky měřících jednotek předepisují vždy.
  • Každý prvek má být na výkrese kótován pouze jednou.
  • Kóty se umísťují v tom pohledu nebo řezu, v němž je jasný jejich vztah ke kótovanému prvku. Snažíme se je umístit do jednoho obrazu.
  • Všechny informace o rozměrech potřebné k úplnému a srozumitelnému popsání předmětu musí být uvedeny přímo na výkrese, pokud nejsou uvedeny v souvisejících dokumentech (např. v popisovém poli).

Read moreKÓTOVÁNÍ

PRAVIDLA ZOBRAZOVÁNÍ NA VÝKRESY

UMÍSŤOVÁNÍ OBRAZŮ

PRAVIDLA PRO VOLBU A UMÍSŤOVÁNÍ OBRAZŮ

Za hlavní obraz (pohled nebo řez) má být zvolen ten obraz, který podává nejvíce informací a nejvíce vystihuje tvar daného předmětu.

Pro umístění obrazů platí pravidla pravoúhlého promítání a předmět má být zobrazen ve funkční poloze nebo v poloze vhodné pro výrobu.

POČET A VOLBA OBRAZŮ SOUČÁSTI

Počet obrazů volíme co nejmenší, avšak takový, aby těleso bylo úplně zobrazeno.

POHLEDY

Pohledy, jejichž umístění neodpovídá příslušné metodě pravoúhlého promítání, se musí označit. Označují se ve výchozím obraze šipkou s písmenem a nad odvozeným obrazem shodným písmenem, popřípadě doplněným značkou pootočení nebo rozvinutí a měřítkem.

Read morePRAVIDLA ZOBRAZOVÁNÍ NA VÝKRESY

TECHNICKÉ ZOBRAZOVÁNÍ

ZPŮSOBY ZOBRAZOVÁNÍ

V technické praxi se velmi často setkáváme s potřebou zobrazení prostorových útvarů pomocí náčrtu nebo přesně kresleného výkresu. Existují v podstatě dva typy zobrazení objektů. Oba vychází z určitých pravidel a uvažují při vlastním kreslení s jinou orientací souřadného systému XYZ (metoda 2D nebo 3D).

10Obrázek 8: Způsoby zobrazování

Read moreTECHNICKÉ ZOBRAZOVÁNÍ

NORMALIZACE V TECH. KRESLENÍ

TECHNICKÁ NORMALIZACE

Je tvůrčí činnost, kterou se pro opakující se technické úkoly zajišťuje, stanoví a uplatňuje nejvýhodnější technické řešení, zejména z hlediska hospodárnosti, jakosti a bezpečnosti. Přitom technická normalizace na základě nejnovějších a ověřených výsledků vědy, techniky a praxe určuje, sjednocuje, zjednodušuje nebo zevšeobecňuje počty druhů výrobků a jejich typů, hlavní parametry a charakteristické údaje výrobků, jejich částí a sestav, zajišťujících v provozu jejich vyměnitelnost a spolehlivost, ukazatele jakosti surovin, materiálů a výrobků, jejich mechanické, fyzikální, chemické, biologické a jiné vlastnosti, způsoby výpočtů, projektování a konstruování, metody zkoušení a prověřování plnění dodávek surovin, materiálů nebo výrobků, technologii a organizaci výroby nebo jiné činnosti, výrobní nebo pracovní postupy, způsob montáže, provozu a údržby zařízení apod.

Read moreNORMALIZACE V TECH. KRESLENÍ

ZÁKLADY TECHNICKÉHO KRESLENÍ

Technické kreslení je tvůrčí činnost, kterou se pro opakující se technické úkoly zajišťuje, stanoví a uplatňuje nejvýhodnější technické řešení, zejména z hlediska hospodárnosti, jakosti a bezpečnosti.

ÚKOLY TECHNICKÉHO KRESLENÍ

Mezi hlavní úkoly technického kreslení patří:

  • Rozvíjet prostorovou představivost
  • Vytvářet asociaci mezi tvarem a jeho zobrazení včetně okótování a všem předpisům (např. přesnosti)
  • Získat dovednost číst a kreslit technické výkresy či schémata

Read moreZÁKLADY TECHNICKÉHO KRESLENÍ